Počasí a turistická sezóna

Letošní rok byl bohatý na dobré počasí. Jaro se podařilo a v dubnu již bylo ideální počasí na výlety, rozkvetlá příroda lákala na dlouhé procházky a túry v horách, což nadšení chodci využili a Jizerky se brzy zaplnily milovníky čerstvého vzduchu, klidu o samotě v horách a dlouhých výhledů.
Pěkné počasí, které letošní vydařené jaro provázelo, vydrželo až do léta, které bylo také hezké. Deštivých dní bylo málo, vyloženě tropická vedra by se dala také spočítat na prstech jedné ruky, a horské léto na Bedřichově je vždycky příjemné. Není divu, že rok od roku na naše hory přijíždí více rekreantů, kteří se po letech, kdy spíše cestovali daleko do ciziny, což před pádem „železné opony“ nemohli, spokojeni s poznáváním dalekých končin začali vracet do českých hor. I proto je důležité, že se Jizerky patnáct let po revoluci již vzpamatovaly z temných časů ekologické katastrofy, která v 80. letech zničila téměř celé lesy. Dnes stromky sice nejsou vysoké, ale zelené pláně a příjemné horské klima opět vytvářejí z Jizerských hor perlu českých zemí. A oceňují to samozřejmě i bedřichovští podnikatelé, kteří příchozím nabízí ubytování, jídlo nebo všeliké dovolenkové zábavy.
A aby nebylo chvály dost, povedl se i podzim. Babí léto bylo krásné a poměrně dlouhé, a to mnohý znalec našeho kraje zvlášť ocenil, vždyť nejeden říká, že v zářijových a prvních říjnových dnech jsou Jizerky nejhezčí. A vědí to i ostatní návštěvníci, kteří teprve s příchodem plískanic koncem října nebo v listopadu zakončují turistickou sezónu a netrpělivě čekají na sníh.
Zima letos přišla také brzy a hned rozprostřela pohádkovou peřinu, která vydržela až do dubna dalšího roku. Podle kouzelných sněhobílých Vánoc se dalo čekat, že nás čekápamátná zima a spokojenost na všech stranách. Jak vidno z kroniky roku 2006, povedlo se !
Shrnuto a podtrženo, v roce 2005 jsme si užívali mimořádně příznivé počasí a z tohoto hlediska na letošek budeme dlouho vzpomínat !

Sportovní rok

Letošní již 38. ročník Jizerské padesátky se opravdu povedl ! Ve dnech 7. – 9. ledna se uskutečnila klasická série sportovních podniků, aby v neděli za dobrého počasí a kvalitního sněhu vyvrcholila hlavním závodem, pořádaným už téměř po čtyřicáté. Vedl se na známe trase Bedřichov – U Buku – Nová Louka – Kristiánov – Rozmezí – Čihadla – Na Knajpě – Kůrovec – Hraniční – U Bunkru – Jizerka, Mořina – U Bunkru – Promenádní – Smědava – Na Knajpě – Čihadla – Tetřeví boudy – Krásná Máří – Hřebínek – Hejnická – Gregorův kříž – U Buku – Bedřichov. Trasa 30 km vedla na Čihadla, přes Krásnou Máří směrem na Hřebínek, Bílé Buky – Kristiánov a přes Novou Louku na Bedřichov. A závod 25 km na trase Bedřichov – U Buku – Nová Louka – Studené údolí – Kristiánov – Bílé Buky – Hřebínek – Olivetská – Černá Nisa – Bedřichov.
A nyní k stupním vítězů:
Hlavní závod: 1. Karl Gunnar Skjonsfjell (Norsko, čas 02:03:00), 2. Olle Raul (Estonsko, čas 02:03:01), Stanislav Řezáč (Česká republika, čas 02:03:02). 1. Kristina Paluselli (Itálie, čas 02:24:27), 2. Sofia Lind (Švédsko, čas 02:26:51), 3. Lara Peyrot (Itálie, 02:28:57).
Závod 25 km: Frank Thornfeld (Německo, 00:57:19), 2. Sven Albert (Německo, 00:57:41), 3. Tomáš Jakoubek, Česká republika, 00:58:27). 1. Zuzana Kocumová (01:04:30), 2. Ivana Pechoutová (01:13:34), 3. Jana Mikulová (01:14:48).
Bedřichovská 30: 1. Tomáš Kalužný (01:11:28), 2. Robert Smolka (01:12:39), 3. Radek Meier (01:15:28). 1. Dorota Dziadkowiec Michon (01:20:42), 2. Jana Jetmarová (1:30:21), 3. Julie Pekárová (01:35:43).

Horolezci z TJ Lokomotiva se sešli na závodech „Zlatý cepín“. Zvítězil tým „Výlet Liberec“ ve složení Josef Gotvald, Petr Flosman, Jan Zurynek, další byl „Adr Team“ - Zbyšek Česenek, František Čepelka a Daniel Stehlík a třetí další družstvo „Výletu Liberec“ v obsazení František Duda, Hana Klapalová a Martin Mikuš.

Na tratích se setkali i lékaři a sestry liberecké nemocnice na 31. ročníku „Memoriálu MUDr. Chocholouška a Blanky Kottnauerové.“

11. června se za slušného počasí sešli organizátoři se závodníky na „dvou duších“ a společně zrealizovali další Jizerskou padesátku na kolech. Pro koho dopadla nejlépe ? Hlavní závod:
1. Tomáš Trunschka (SK Sklopísek Střeleč, čas 01:29:00), 2. Zdeněk Bartoš (Redpoint Pearl Izumi Team 01:29:0), 3. Jan Šubrt (Redpoint Pearl Izumi Team, 01:29:45). 1. Renata Kubíková (Jablonec nad Nisou, 01:58:49), 2. Jana Harcubová (Cyklo Ski Špicar, 01:59:06), 3. Lenka Loňková (Česká Lípa, 01:59:15). Závod na 100 km: 1. Jiří Chyba (FIAT Smažík, 03:44:06), 2. Ladislav Fábiškovský (Fuji Bikeranch team A, 03:44:11), 3. Stanislav Řezáč (ARECO SKI Hradec Králové, 03:44:20). 1. Alena Dymlová (Giant, 04:10:34), 2. Alice Nedomlelová (SpinFit Liberec, 04:35:36), 3. Jana Kynčlová (Cyklo Ski Špicar Jilemnice, 04:39:20).

Nova Author Cup 8. října měl také dobré počasí a nejvíce se dařilo těmto sportovcům: 1. Radek Dítě (EMS Česká Lípa, 1:51:02), 2. Petr Benčík (SpinFit Liberec, 1:51:23), Jaromír Purmenský (Cyklosport Kerda, 1:51:50). 1. Julie Pekárková (Liberec, 2:16:57), 2. Pavla Havlíková (KC Kooperativa II., 2:17:12), 3. Monika Strouhalová (Praha, 2:17:13). V družstvech 1. Cyklosport Kerda (Jaromír Purmenský, René Anderle, Tomáš Vokrouhlík; 5:37:40), 2. EMS Česká Lípa (Radek Dítě, Ondřej Pávek, David Jeřábek; 5:39:38), 3. Michelin (Tomáš Trunschka, Marek Nebesář, Václav Hlaváč; 5:41:22).

Další zajímavý a důležitý závod je mnohaletý Janovských 11 a 19 km – 29. 10. zvítězili: 1. Martin Patrman (50:57), 2. Karel Trejbal (51:01), Martin Hušek (51:52) a 1. Barbora Janisová (52:09), 2. Simona Jiřičková (52:35), 3. Petra Kuříková (52:58).

Kulturní život v Bedřichově

3. září po čtrnácté ožila zapomenutá bývalá sklářská osada Kristiánov, když zde jablonecké Muzeum skla a bižuterie uspořádalo tradiční Mariánskou sklářskou pouť. Konala se od 8. do 16. hodiny a velké množství přihlížejících se mohlo zúčastnit například poutní mše svaté, shlédnout představení Sváťova divadla, Jablonecké píšťalky, Šafránu, okouknout předvádění starých řemesel, lanovku přes řeku, vyzkoušet lukostřelbu, jízdu na koni, kolo štěstí nebo nakoupit něco ve stáncích s občerstvením a tradičním pouťovým zbožím. Pro návštěvníky, kteří nechtěli šlapat z Bedřichova nebo Janova pěšky, byl na otočce v Bedřichově přistaven kyvadlový autobus, který jezdil až na Kristiánov.

Letos se popáté uskutečnila oslava svátku Bedřicha, neoficiálního patrona naší obce. Bohatý kulturní a zábavně-společenský program, kde nechybělo dobré jídlo a pití nebo setkání místních s přespolními (zimními návštěvníky, obyvateli okolních vesnic a dalšími), se konal u Nisy pod sjezdovkou.

Přehrada Bedřichov – 100 let spuštění do provozu

Zní to neuvěřitelně, ale opravdu již 100 let hlídá divoké horské vody Černé Nisy přehradní nádrž, jizerskohorské jezero, jedno z nejkrásnějších míst celých hor. Těžko si dnes představit, že by přehrada nebyla, že by neexistoval cíl výletů, relaxace na čerstvém vzduchu plném svěžího povětří z vodní plochy nebo opalování na jeho březích. Nejeden turista či krotitel dvou kol by ztratil cíl výletu, nejeden lyžař na běžkách by byl připraven o setkání s civilizací vysoko v horách, přitom přirozeně zasazenou do krajiny a spíše ji zkrášlující, než narušující. Z hráze přehrady dýchá historie a patří k nejoblíbenějším cílům putování lidí z široka daleka.

Navíc chrání obyvatele údolí před divokými vodami, které na začátku 20. století sužovaly obyvatele Liberce i okolí. Spolu se Souší, již neexistující tzv. Protrženkou, Mlýnicí a Fojtkou už v předválečných letech tvořila vynikající příklad vodního hospodářství a spolu s novodobou Josefodolskou přehradou pak jeden z největších systému vodních děl v republice. Nemá však jediný účel. Její vody jsou vedeny do hydroelektrárny v Rudolfově, kde vytváří potřebný elektrický proud, je rájem rybářů a její okolí slouží jako vzdušné lázně pro nejednoho návštěvníka. Přehrada, která byla postavena v letech 1902 – 1905, je dílem architekta Otto Intze a dr. Lepplou. Za úctyhodné tři roky ji vystavěly firmy Aeckerman, W. Relle und Neffe a W. Streitzig und CO. Za tři roky (1924 – 1927) byla postavena zmíněná vodní cesta do Rudolfova, od roku 1973 si přehrada vytváří energii také pro vlastní potřebu (pro dům hrázného), později i do okolí.

A nyní pár zajímavých vět o technických parametrech přehrady. Protože se jedná o odborné termíny, dovolili jsme si je ocitovat (vyznačeno kurzívou) ze stránek státního podniku Povodí Labe – www.pla.cz, odkud jsme čerpali i ostatní informace v této stati, a kde naleznete o přehradě ještě mnohem víc. „Přehradní hráz je tížná, oblouková, zděná z lomového kamene. Pro vypouštění vody z nádrže slouží dvě základové výpusti z litinového potrubí o průměru 600 mm a celkové kapacitě 5,73 m3.s-1, umístěné v příčných štolách hráze. Výpusti jsou hrazeny z návodní strany ručními tabulemi umístěnými v manipulačních věžích a na vzdušné straně regulačními klapkami umístěnými v manipulačních domcích, ovládanými z provozního objektu. Na odbočce z pravé základové výpusti je nainstalována malá vodní elektrárna pro průtok 270 l.s-1 o výkonu 20 kW. Soustrojí tvoří Francisova turbína s asynchronním generátorem.
Pro převedení velkých vod slouží nehrazený korunový přeliv umístěný v levé části hráze, který je tvořen ze dvou polí o šířce 8 m, maximální kapacita přelivu je 27,0 m3.s-1.
Odpadní koryto je společné pro přepad i spodní výpusti a je ukončeno měrným jezírkem. Za měrným jezírkem začíná betonový krytý přivaděč v délce 3251 m, který je zaústěn do vyrovnávací komory. Z ní je vedeno tlakové potrubí do vodní elektrárny v Rudolfově.“

Kóta koruny hráze je ve výšce 775,25 metrů nad mořem (což ji činí jednou z nejvýše položených přehrad v republice), délka hráze v koruně je 340 m a šířka 4,5 m, výška nad základem je 23,5 m. Celkový objem nádrže je úctyhodných 2 103 000 metrů krychlových, maximální zatopená plocha 41,5 hektarů.

Kdybyste chtěli vědět víc o stavbě přehrady, době a důvodu vzniku a přečíst si mnoho zajímavých vzpomínek, naleznete je v úvodní části bedřichovské kroniky. Spoustu informací naleznete také v knihách. Mezi velmi kvalitní patří tyto:

BROŽA, Vojtěch, kolektiv: Přehrady Čech, Moravy a Slezska. Vyd. Knihy 555, 2005
ŽÁK, Ladislav a kolektiv: Jizerskohorské přehrady a katastrofa na Bílé Desné – Protržená přehrada. Vyd. Knihy 555, 2006.

Demografické údaje

V roce 2005 se v Bedřichově narodily 4 děti, 2 lidé zemřeli. 14 se přistěhovalo, 10 odstěhovalo. Celkem tedy přibylo 6 lidí. Na začátku roku měla obec 263 obyvatel, na konci roku 269.