Sportovní rok

25. ledna v Jizerských horách nastal slavnostní okamžik. Jizerská padesátka, běh horami, lákající každý konec ledna mezi Bedřichov a Jizerku tisíce profesionálních sportovců i rekreačních nadšenců do bílé stopy, ale také davy přihlížejících, obdivujících borce na lyžích v akci, nasávajících slavnostní atmosféru nebo jen tak relaxujících pod zdravým horským slunkem, oslavila 20. výročí. Podvacáté se do bedřichovské oblasti sjela československá i zahraniční sportovní špička, aby během necelých tří hodin přejela tam a zpět Jizerské hory a v posledních metrech jako o život bojovala o cenné vítězství na dnes již proslulém závodě. Slavnostní ráz jubilejní Padesátky podpořil i počet přihlášených, 6277 běžců, to již hovoří o výjimečnosti našeho závodu mezi jinými sportovními podniky na sněhu i mimo něj. A jestli byl závod slavnostní pro všechny běžce, pak nejvíce pro jeho vítěze. Mezi muži byl první již po páté Jiří Beran (potřetí za sebou !) a získal tak nepřekonaný rekord v počtu vítězství, mezi ženami podruhé triumfovala Heidi Suchánková. Tato dvě skvělá vítězství, jakoby načasovaná na kulaté narozeniny Padesátky, následovali mezi muži Jan Straník z Nového Města pod Smrkem (který po většinu času závod táhl a až deset kilometrů před cílem jej předstihl vítězný Beran) a třetí, také výborný a dlouholetý „padesátkař“ Jaroslav Balatka z RH Jablonec. Druhou ženou byla Petra Nyklová ze Spartaku Vrchlabí a třetí Němka Antje Miserská.
Jelikož dvacáté výročí je mimořádné, věnoval mu Jiří Langer, autor knihy Jizerská 50, ze které kronika Bedřichova při vzpomínkách na Padesátku čerpá, krátkou retrospektivu. Nechme tedy hovořit povolaného: „Dvacáté jubileum znamenalo pro pořadatele příležitost k slavnostním chvílím rekapitulace. Uspořádali symbolickou jízdu pro veterány na 20 km, které se zúčastnilo 34 lyžařů účinkujících v 1. ročníku v roce 1968. Osm z nich si však trouflo i na celou padesátku. Došlo i na bilancování počtu startujících. Od roku 1968 se uskutečnily všechny ročníky závodu, i když počasí mnohdy zatraceně nepřálo. Často chyběl sníh, či naopak řádila chumelenice s vichřicí. Přihlášeno až dosud bylo 107 190 závodníků, a tak oním stotisícím přihlášeným a organizátory odměněným závodníkem se stal Miroslav Pavlík z Brna. Odstartovalo však jen 90 697 borců a z nich cílem do roku 1987 projelo podle údajů pořadatelů teprve 85 485 běžců. Na prokázaného, klasifikovaného stotisícího lyžaře v cíli se čekalo ještě 10 let, až do 29. ročníku v roce 1996. Tak dlouho i proto, že v průběhu několika málo let se Jizerská padesátka dvakrát (1988, 1990) nejela kvůli nepřízni počasí a po roce 1989 dramaticky klesal počet startujících.“

Zdroj informací a citace (vyznačeny kurzívou): Langer, Jiří: Jizerská 50. 35 let dálkového běhu na lyžích – Memoriálu Expedice Peru 1970. Vydáno 1991

Závody Ve stopě Jizerské padesátky se povedly ! Byly dobré sněhové podmínky a počasí se na závodníky také usmálo, takže nebyl důvod k nespokojenosti. Tradičně je „Stopa“ jedním z nejnavštívenějších sportovních podniků v republice, na lyžích bezpochyby vůbec nejpopulárnější. Což může Bedřichov a Jizerky jedině těšit !

V letošním roce probíhaly konečné práce na znovuobnoveném hřišti, které bude do budoucna sloužit mnoha lidem – Bedřichovákům, dětem ze škol v přírodě, i těm, kteří chtějí část ze své dovolené trávit aktivním odpočinkem.

Za poslední zimu Bedřichov navštívilo dle odhadu 10 – 18 tisíc rekreantů.

14. března Bedřichov oslavil další karneval. Vše zaznamenali členové Horské služby ve své kronice, tak tedy: „Karneval byl uspořádán jako předchozí roky na vleku TJ Ještěd v Bedřichově. Počasí nám již tradičně přálo a tak měli dospělí i děti možnost vychutnat jízdu na igelitových pytlích tobogánem, nebo skoky masek na dvou sněhových můstcích. Karneval zahájila jízda masek vedena „zimou a jarem“, které si předali moc, nechyběly ani barevné dýmovnice ani velké množství chutných cen pro oceněné masky a výherce v soutěžích. Pro dospělé byla jako každý rok uspořádána večer diskotéka na Lesní chatě. Celý rej na stráni i na Lesní chatě řídil sám bratr krkonošského Krakonoše a přítomný rozhlasový reportér přiblížil atmosféru karnevalu posluchačům Čs. rozhlasu.“

Ze života obce

Kvůli špatnému technickému stavu byla 31. srpna na přechodnou dobu uzavřena samoobsluha. Do obce jezdí pojízdná prodejna, což je ale jen nouzové řešení. Uvažovalo se o tom, že by byl na místě restaurace Nisa vybudován pultový prodej.

Stále se konají diskotéky, ale bohužel lákají do Bedřichova podivné živly, které se hlavně v nočních hodinách dopouštějí vandalských činů a agresivního chování vůči řidičům nočních autobusů, kteří pak do Bedřichova neradi zajíždějí. Proto musel být zavržen nápad na Nise zavést videokazety, i když by to bylo dobré pro posílení kulturního života v obci. Díky uvedeným incidentům ale bedřichovští nechtějí rozšiřovat aktivity diskotéky, naopak, maximálně do jedenácté večerní a ne víc než dvakrát týdně.

22. května proběhl tradiční sběr železného odpadu.
Uskutečnilo se také mytí komunikací po zimním období, rekreační zařízení byla vyzvána, aby si ve svém okolí uklidila sama a připravila silnice pro technické mytí.

Provizorně byla otevřena čekárna na autobus u Tepláren, chystá se zastřešení zastávky proti Lidovému domu. Je dokončena čekárna u Horské služby, řeší se ještě otáčení autobusů.

Chataři, kteří mají v lokalitě nad rybníkem svoji „osadu“, si vytvořili výbor pro jednání s úřady a okolím, jeden z nich členem občanského výboru.

Občanský výbor se musel potýkat s další černou skládkou - vloni neznámý pachatel zavezl suť nad Zátiší, zmizely tři ze čtyř zákazových značek, kolem vznikla černá skládka.

Jedna kuriozita – v prodeji se objevily mapy a pohlednice Bedřichova se sedačkovou lanovkou. K vydavatelům zřejmě dorazila informace o možné stavbě, že se ale nekoná, se již nedozvěděli. Nutno tyto produkty stáhnout z prodeje a nemást kupující.