Úvod

S pocity smíšenými vstupuje Bedřichov do nového roku, poprvé po dlouhých desetiletích nikoli jako samostatná obec. Život pod katastrálním vedením sousedního Janova se v běžném životě občanů nijak radikálně nezměnil a spolupráce mezi Janovem a Bedřichovem má dlouholetou tradici, přesto však ztráta vlastní identity a samostatnosti mnoho bedřichovských bolela. Ukáže až čas, zda připojení k Janovu byla dobrá volba nebo by bylo lepší, kdybychom zůstali samostatní. Protože vedení obce je nyní na janovské radnici, začal na úrovni místní působnosti pracovat občanský výbor (podřízený místnímu národnímu výboru) zastupující bývalý MNV Bedřichov.

Počasí v roce 1981

Jizerské hory zažily nedlouhou, ale vydatnou zimu. Jak hovoří kronika Horské služby v Bedřichově, „letošní zima byla krátká, ale krásná. Nebyly však žádné veliké tepelné rozdíly – dlouhotrvající mrazy a dostatek kvalitního sněhu lyžařům toto krátké trvání plně vynahradily.“ Mohlo by se namítnout, že krátká zima zklame ty, kteří se na hory vydávají až na přelomu zimy a jara. Ale nebylo by horší, kdyby kolísaly teploty, napadený sníh by zase odtával a pokud by ležel, byl by nekvalitní, člověk by nevěděl, co ho čeká příští den ? Takhle ten, kdo nečekal a vydal se na svahy nebo do stopy hned jak to bylo možné, odjížděl z hor spokojen a dostatečně vyježděný !

Sportovní rok

XIV. ročník věhlasného závodu Jizerská padesátka se konal 25. ledna. Za příznivých podmínek místy až 120 cm vysoké vrstvy sněhu, byť za mlhavého počasí, odstartovalo 5 645 mužů a 783 žen. Vítězi se stali mezi muži 1. František Šimon, 2. František Chládek, 3. Michael Georgiev (všichni Dukla Liberec), mezi ženami 1. Zdena Janovská (RH Jablonec), 2. Eleonora Zienkiewicz (Polsko), 3. Gudrun Schmidt (Německo). Vítěz František Šimon dobyl svým výkonem cenný triumf – absolutní rekord v zajetém čase. Na mimořádný výkon vzpomíná Jiří Langer v knize Jizerská 50 z roku 2001 takto: „Šimon, jenž svým soupeřům zmizel už v prvním stoupání na Královku, ač při tom ztratil čepici, vytvořil nový absolutní rekord závodu časem 2:35:26 hodiny. Překonal tak dosavadní nejrychlejší čas Jana Fejkla z roku 1978 o tři a půl minuty.“ Sám Šimon ve stejné knize vzpomíná: „V minulých letech jsem vyhrál již všechny mezinárodní závody pořádané v republice a při svém prvním startu konečně i Jizerskou padesátku. Pospíchal jsem do cíle, aby mi nikdo nepřekážel. Za sebou jsem nikoho neviděl, protože byla pořádná mlha. Toto vítězství má stejnou úroveň jako dosavadní úspěchy.“ Zde vidíme, jak význačné postavení má Jizerská padesátka mezi profesionály i všeobecnou veřejností, když i mnohanásobný držitel mistrovských titulů a dvojitý olympionik cení tak vysoko své vítězství v Jizerských horách. I tento ročník pak přinesl nejednu veselou vzpomínku na sportovce. Opět citujeme: „A úplně poslední projel cílem v čase 6:42:26 hodiny Vladimír Novotný (nar. 1933) ze Sokola Nový Hradec, na jedné lyži, když asi 15 km před cílem vytrhl z té druhé vázání. To už tedy byl výkon hodný Guinessovy knihy rekordů.“

Zdroj informací a citace (vyznačeny kurzívou) v odstavci věnovaném Jizerské padesátce: Langer, Jiří: Jizerská 50. 35 let dálkového běhu na lyžích – Memoriálu Expedice Peru 1970. Vydáno 1991. (v prodeji mj. v informačním centru v Bedřichově)

Poslední lednový víkend se Jizerské hory znovu naplnily tisícovkami lyžařů – pošesté se uskutečnil veřejný masový závod Ve stopě Jizerské padesátky. Bojovníci na lyžích „ve věku někde mezi 1 – 111 lety“ se vydali na trať a to v neuvěřitelném množství 8 475 zúčastněných. Mezi obrovským množstvím lyžařů bylo také 418 sportovních kolektivů a 460 rodinných týmů. Pořadatel Ještěd Liberec vypsal několik závodních kategorií, takže se bojechtiví mohli vydat do stopy v délce 10, 20, 30 km nebo 5 km pro kategorii rodičů s dětmi. Sečteno a podtrženo, každý rok se v Bedřichově v jednu lednovou sobotu sejde tolik lidí, kolik v jiných střediscích za celý rok. A jestliže Jizerská padesátka, závod vrcholových sportovců a zdatných amatérů, patří k nejnavštěvovanějším akcím svého druhu v Československu, turistická „Stopa“ je bezpochyby nejmasovější akcí svého druhu na našem území.

Činnost horské služby

Bedřichovskou zimu si dokážeme představit všelijak, v žádném případě však bez přítomnosti členů Horské služby, kteří v naší obci mají sídlo pro celé Jizerské hory a nejmodernější budovu Horské služby v Československu. Práce mají požehnaně. Nejsou připravení jen zasahovat v případě, že se někdo nevrátí z hor nebo si daleko ve stopě zlomí nohu. Asistují také u zranění na sjezdovce, účastní se opakujících se cvičení, která prověřují a prohlubují znalosti v pomoci člověku v nouzi, v letních měsících opravují běžecké lyžařské tratě (mj. i  populární trať „Buď fit“, kterou využívají profesionální sportovci k tréninkům i amatéři k výletům a procházkám na lyžích), v létě pak renovují horské tyčové značení, kontrolují bezpečnost v horách, setkávají se s veřejností na přednáškách a kurzech atd. atd. Bedřichováky právem naplňuje hrdostí, že právě v jejich obci sídlí jedna z nehezčích stanic v republice a v ní výborně pracující tým.

Ze života v obci

Vedení Bedřichova, nyní místní části obce Janov nad Nisou, má na starosti občanský výbor. Podobně jako předchozí MNV má předsedu, zástupce předsedy a zástupce ve výborech pro jednotlivá odvětví - pro zvelebení obce, pro ochranu veřejného pořádku, zemědělství a lesního hospodářství, zdravotní a sociální, pro služby, dopravu, obchod a tělovýchovu. I když není občanský výbor oficiálním orgánem vedení obce a je podřízen MNV, do značné míry nahrazuje předchozí samosprávní bedřichovskou jednotku a vlastní problémy tak mohou být řešeny doma, nikoli z cizí obce. A není jich málo. Špatný stav jizerskohorské přírody, stížnosti na znečištění vody v Nise, věčné trable s nepořádnými rekreanty a chataři, po kterých zůstávají nevzhledné skládky, které dělají obci ostudu, vandalové, kteří ničí na co přijdou bez důvodu nebo apatie některých lidí k dění kolem sebe a minimální snaha zachovat své okolí nebo místo pro odpočinek v pořádku a hezkém stavu, rychlé opotřebování a špatný stav silnic, posilování veřejné dopravy, uzavírky silnice do Janova u stavby a další a další. Práce je tedy požehnaně a občanský výbor, stejně jako všichni, kterým na hezkém vzhledu a fungování obce záleží, má co dělat. Výbor má pravidelné úřední hodiny, každý pátek mezi 17. a 18. hodinou.

V provizorním chodu je obchod, ale čelí „porodním bolestem“. Spokojenost zatím není se zásobováním - záleží hodně na dodavatelích, s nimiž je někdy složitá spolupráce. Obchod v řádném provozu jistě velmi pozdvihne úroveň života na Bedřichově.

V obci je činná i nadále organizace Československého červeného kříže, stejně jako Sbor dobrovolných hasičů.