Úvod

Přináší dalekosáhlé změny ve správě obce. V rámci pokrčující celostátní integrace obcí se Bedřichov od poloviny roku stává součástí obce Janov.

Velkolepé sportovní události byly ještě spjaty se jménem Bedřichova, které jako územní označení nezanikne ani v časech budoucích.

Plánované akce v budování se realizovaly jak to jen povětrnostní podmínky dovolily. Poporostla viditelně prodejna, pracovalo se na kanalizaci a mohutné vodní dílo se nezastavilo ani po dlouhou zimu. Lyžaři si pochvalovali vedle dostatku sněhu vybavenost Bedřichova už třemi vleky.

Správně se končilo v životě obce dne 30. června – také kronikářský záznam. Zůstává však ochota místních lidí pracovat dále v novém uspořádání záležitostí zanikající obce Bedřichov.

Sportovní události

Dva velké lyžařské závody byly v letošní zimě prvořadou událostí. Dne 27. ledna se jela na běžeckých tratích Jizerská 50, její třináctý ročník. Bedřichov žil vzruchem již před vlastním startem tohoto nejmasovějšího závodu. Příliv se započal jakmile bylo možno trénovat, a v den konání závodu dosáhl vrcholu, jaký bude sotva možno překročovat v příštích letech. Těžko přesně odhadnout, kolik lidí musela pojmout malá obec Bedřichov. Samotných závodníků bylo 5 906. Atmosféra byla horečnatá pro závodící a mrazivá pro diváky. Startovalo se s dravou chutí získat dobrý čas i když po celý běh mrzlo a na hřebenech vál ještě k tomu silný vítr. Závod dokončilo 4 988 mužů a 720 žen. Z mužů byl první jablonecký závodník Böhm. 50 km uběhl v čase 2 57 08. Z žen zvítězila německá závodnice z NDR Fibrichová – Krauseová. Trať 26 km zdolala v čase 1 42 58. Jizerská padesátka se jela jako Memoriál expedice Peru 70. Vzpomíná se letos, že je to v květnu deset let, kdy daleko od domova zahynuli sportovci, horolezci a lyžaři, z nichž mnozí byli u zrodu Jizerské padesátky a pocházeli z našeho kraje.

Také už tradiční Stopa Jizerské 50 byla dalším náporem na Bedřichov. Byl to pátý ročník a letos se stal součástí Čs. spartakiády. Jinak charakter závodu byl turisticko-lyžařský. A dalším jeho znakem byla účast rodinných celků a kolektivů z pracovišť, oddílů tělovýchovných jednot, sídlišť, brigád socialistické práce, škol, organizací, bylo tu třeba velkých organizačních schopností. Jen na startu se očekávalo přes pět tisíc účastníků. Zájemců bylo ovšem daleko více – rekordní počet osmnáct tisíc.

V bílé stopě Jizerských hor se jela ještě řada závodů. Celostátního významu byly klasifikační závody o Československý pohár.

Přízeň počasí na Bedřichově se hodnotí hlavně podle toho, jaké sněhy přinese zima na lyžařskou sezonu. Leden po této stránce uspěl. Lyžařské vleky se mohly rozjet naplno a Bedřichov se stal bránou do ráje lyžařů.

Povětrnostní podmínky

Na Jizerskou padesátku sníh dokonce ještě připadal, mrzlo až příliš a také následující Stopa se jela za dobrých podmínek. Až začátkem února se oteplilo, teplota se pohybovala po řadu dní dokonce nad nulou a sníh, i když netálo, začal viditelně slehávat. Ale potom se to napravilo a lyžařilo se až do konce března. V tomto měsíci zvláště příznivá byla řada překrásných slunných dní. V pohodě se vystřídaly na Bedřichově turnusy dětí o jarních školních prázdninách. Velikonoce letos v samém začátku dubna byly tentokrát bílé, jak se říká, když je ještě sníh. Po řádce až nenormálně teplých dní přišlo potom největší překvapení letošní zimy. V druhé polovině dubna padalo sněhu na půl metru. Znovu se musely rozejet pluhy, lyžaře jízdy do hor ale už pomalu přestávaly bavit a na ustavičný nečas huboval každý, kdo musel odklízet nové haldy sněhu před chalupou.

Jaro bylo zimavé, opožděné. A jestli se říká – studený máj, v zahradách ráj, tady se to neosvědčilo. Vylíhla se letos až strašná spousta havěti. Vedle hrozby z obaleče modřínového v lesích přišla pohroma i na bedřichovské louky. Nezazelenaly se všechny, na stráních se rozlézaly rezavé plochy a trsy odumřelých travin se hýbaly nad spoustami ohavných larev můry luční. Tento hmyzí škůdce se tady objevil před třiceti léty a je o něm známo, že napadá zejména neošetřené traviny. Značně poničené plochy nalezl tu tentokrát hlavně na stráních kolem lyžařských vleků. Obaleč modřínový je hrozbou pro naše lesy už z minulých roků. Loni se nepodařilo jeho líhnutí plně zasáhnout. Letošní postřiková akce je už ve svých přípravách daleko velkorysejší.

Práce MNV

Do nového roku jde národní výbor s předem již rozpracovaným plánem budování. V souladu s ním a na základě dílčích socialistických závazků občanů, rekreantů a pracovních skupin závodů, kolektivních závazků občanských organizací vytyčuje také celoobecní závazek na rok 1980, uzavřený na počest 35. výročí osvobození naší vlasti hrdinnou světskou armádou.

Na prvním místě stojí úkol dobudovat samoobslužnou prodejnu. NV tu počítá s velkými úsporami, které půjdou ve prospěch skutečných vydání a nelze je všechny ještě vyčíslit. Vzniká tu však již závazek 10 900 hodin, které budou odpracovány zdarma v akci Z. Připojují se i závazky podniků zúčastněných na výstavbě. Při provádění I. a II. etapy kanalizace se počítá se závazkem na odpracování 1 280 hodin zdarma. V plánu je elektrifikace chatového areálu a na pomoc přicházejí sami majitelé rekreačních chat se závazkem 1 050 hodin. Má se zlepšit vybavenost lyžařského vleku TJ Ještěd o sociální zařízení. I tady vzniknou velké úspory v nákladech, když bude splněn závazek na odpracování 5 980 hodin. Na pořadu budovatelských akcí je postavení autobusové čekárny v podobě prototypu, jaký by se uplatnil i na ostatních stavbách toho druhu v oblasti Jizerských hor. Tělovýchovná jednota Bižuterie se zavazuje provést veškeré stavební práce. Její stavební četa pomůže i při stavbě objektu Dolina na koupališti. Čekají tu důležité úkoly s údržbou místních komunikací. Náklady se počítají na 260 tis. Kčs. Závazek občanů a rekreantů je na 700 hodin zdarma. Horská služba bere na své při závazku 240 hodin postarat se o další přízní označníků a směrovníků charakteru turistického značení. Závazek na sklizeň sena je 700 q. Starost o zeleň se zaměřuje na výsadbu rychle rostoucích dřevin. Získávají se pro tuto akci podniky hromadných rekreací. Do plánu spadají také přípravné projektové dokumentace pro další investiční výstavbu.

Do tohoto velkorysého plánování přichází v únoru t.r. rozhodnutí o integraci obce Bedřichov do rámce sousední obce Janov. Jedná o tom plenární zasedání MNV a občané jsou s touto změnou ve správě obce seznámeni na březnové veřejné schůzi. Všeobecný názor, že by bylo prospěšné dovést práci národního výboru k konci volebního období, musí ustoupit celostátnímu zájmu skončit akci integrace obcí v našem kraji ke dni 17. 7. 1980.

A tak zbývá ve skutečném výčtu jen konstatovat, co se v Bedřichově od začátku roku udělalo po dlouho trvající zimě. Na prodejně se pracovalo intenzivně. Budova je smontována a hrubá stavba včetně instalace výtahu, chlazení, elektických rozvodů, kotelny bude dokončena do konce tohoto roku. Se slavnostním otevřením se počítá v květnu 1981. V budování kanalizace se pokračovalo na překlenutí bedřichovské Nisy. Údržba komunikací se také nezastavila. Na věž kostelíku byly namontovány elektrické bicí hodiny s ciferníkem daleko viditelným.

Jarní sběr železa proběhl úspěšně. Bedřichov s výsledkem 207% je zase na prvním místě v okrese. Pro zhodnocení zimní sezony stačí konstatování, že Bedřichov měl na sto tisíc návštěvníků. Do příprav letní sezony spadá i zajišťování úspěchu senoseče, která je rok co rok záležitosti všech Bedřichovských.

Plenární zasedání MNV 6. června, konané na závěr práce bedřichovského národního výboru, bylo slavnostní. Poslanci, aktivisté a nejbližší spolupracovníci se sešli na Zátiší, Bedřichov jako obec dostal vyznamenání předané náměstkem ONV s. Votočkem, rozdělovaly se diplomy a krásnou pozorností pro všechny pracovníky byl knižní upomínkový dar v podobě publikace Jizerské hory. Také se hodnotilo, co se v obci za její samostatné samosprávy udělalo. Výčet to byl obsáhlý – ne nadarmo byl Bedřichov soustavně rok co rok vyznamenáván, hodnocen a odměňován v soutěžích okresních, kraje a celostátních jako obec, která se výrazně uplatňuje v budování naší vlasti. Příležitost k veřejné práci pro bedřichovské občany nezaniká novým správním uspořádáním. Bude tu i v rámci obce Janov.

Na závěr posledního záznamu v samostatné kronice obce Bedřichov ještě poznámka o rozhodnutí, aby celé Jizerské hory jako oblast vešly do sféry celostátního zájmu ministerstva kultury.

9. XII. 1980