Úvod

uplynul v převážně deštivém počasí. Bedřichovské rekreaci přála více zima než léto.

Událostí byly opět lyžařské závodní běhy až se sedmitisícovým přívalem účastníků. Koupaliště zelo letos prázdnotou a zaplnilo se jen o estrádě, kterou projevili Bedřichovu svou přízeň opět zpěváci a muzikanti hostující na libereckých výstavních trzích.

Les ohrožoval lesní škůdce.

Stavba přehrady na Kamenici se přiblížila Bedřichovu ražbou tunelu, kterým se bude přivádět voda do úpravny situované v dolení části obce. Přiblížila se viditelně i slyšitelně. V podzimních měsících se rozvinul a přes celý Bedřichov nepřetržitá přeprava odpadové zeminy na těžkých tatrovkách. Stříkající bláto obhazovalo domky při silnici a chodce. Ustavičný lomoz zněl někdy i celé noci.

Sama obec budovala málo. Stavba prodejny se hnula teprve posledních měsících roku, kdy se začalo kopat a vrtat na místech, kde bude stát. jinak se ovšem pracovalo celý rok na předběžných průzkumech plánovaných akcí.

Rok se končil na samém přelomu nenadálou vlnou mrazů, jejíž důsledky v energetické krizi poznamenaly potom následné časy.

Počasí

Výrazný charakter počasí letošního roku udával nadbytek srážek v letním období. Pršelo tolik a tak dlouho, že moklo seno, rekreanti, bylo málo slunečního svitu. Zima v začátku roku byla ale na Bedřichově úspěšná, s dostatkem sněhu, a protáhla se až do jara. O velikonocích jezdily lyžařské vleky ještě naplno. Sníh padal potom ještě v květnu kolem „ledových mužů“. Jaro tedy bylo nesmělé a léto se nevydařilo vůbec. Neustálé deště se vyznačovaly neobyčejnou prudkostí. Nahoře v Jizerských horách vzala svůj vznik srpnová povodňová kalamita tím, že na přehradě na Souši se vzpříčila naplavená břevna v propusti. Bylo nutno ji naplno otevřít a nápor vod, které se řítily Kamenicí, způsobil potom velké záplavy ještě i na Jizeře. V Bedřichově se hladina Nisy jen zvýšila a vody se hlučně valily obcí. Celé léto, když zrovna nepršelo, tak alespoň vytrvale mrholilo. Jen potom říjen do své poloviny dal krásné dny opožděného léta a neobyčejně hvězdnaté noci. Hory v ten čas měly přednst před níže položenými místy, že zde slunce svítilo už od samého rána, zatím co dole se válely až k polednímu mlhy.

Koncem listopadu je tu ale už zase sníh. Nejprve malá vrstva už stačila, aby komunikace se staly špatně sjízdné. A když vzápětí napadlo pořádně, byl Bedřichov na jeden den odříznut zcela od světa, než se autobusům a dodávkám upravila cesta. Sněhová pokrývka neudržela svou bělost do vánoc, svátky byly deštivé, přinesly zklamání spoustám lyžařů, kterým nezbylo než dovedně se vyhýbat vytátým místům na sjezdovkách. Samotný konec roku byl nanejvýš překvapující v tom, že 31. prosince dokázal teploměr doslova skočit o třicet stupňů – ráno ještě pršelo a bylo nad nulou a silvestrovská noc srazila nečekaně teplotu na 25 stupňů pod nulou.

Lesy v ohrožení

Na místní povětrnostní podmínky úzce navazuje ohrožování lesních porostů. Nejvíce škod nadělaly už od dávných dob bořivé větry. To potvrzují kalamity z nedávné doby, ale i dochované záznamy v archivních materiálech. První o škodách způsobených větrem jsou z r. 1776. V posledních letech vznikl závažné škody v letech 1962 a 1966. Za hospodářské období 1958 – 1967 bylo zpracováno v polesí Bedřichov 54 tisíc m3 polomového dříví. Z další období 1968 – 1977 49 1968 – 1977 49 tisíc m3. směry bořivého větru byly převážně jihovýchodní; nelze však přehlížet nebezpečí i severozápadního větru. Příčiny značného ohrožení smrčin na náhorní plošině Jizerských hor jsou především v půdních poměrech této oblasti, pomístném nebo souvislém zamokření. Dále nepříznivě tu působí sníh a námraza. Škody se objevují výrazněji v nadmořských výškách nad 500 m a to dvěma způsoby – poškozením korun vrcholkovým polomem nebo polámáním předmýtních porostů středního stáří (40 – 60 let). Rozsah poškození vrcholkovými zlomy dosahuje v polesí Bedřichov 170 ha redukované plochy. Se stoupající nadmořskou výškou přibývá rozsahu poškození. Na lokalitách Holubníku a Černé hory nejsou vzácností čtyř až pětinásobné zlomy. V návaznosti na vznik sněhových a větrných zlomů, které se zpravidla nezvládnou bezprostředně zpracovat, objevuje se přemnožení kůrovce. Zvýšené stavy tohoto škůdce se v horských smrčinách udržují trvale. Pokud vzniknou pro přemnožení příznivé povětrnostní podmínky, suché a teplé léto, stavy kůrovce rychle narůstají. V posledním období to bylo v letech 1973 a 1974, kdy dosahovala v polesí Bedřichov kůrovcová těžba 2.5 tisíc m3 ročně.

Letos napadl naše lesy v míře až hrozivé další škůdce – obaleč modřínový. Silný žír housenek byl zjištěn už v červnu minulého roku na smrkových porostech Holubníku a Černé hory až po Kristiánov. Tento druh škůdce s dříve v Jizerských horách nikdy neobjevil. Je to západní okraj rozsáhlé oblasti žíru ve střední části Jizerských hor a Krkonoš. Kalamitní přemnožení obaleče mělo v tomto roce stoupající tendenci.

Velmi závažným nebezpečím pro horské smrkové porosty jsou průmyslové exhalace z tepelných elektráren na území PLR a NDR. Jak bylo prokázáno měřením koncentrace jedná se především o toxicky působící sloučeniny síry a fluoru obsažené v kouřových plynech. Období, po které je porost Bedřichova exhalacemi zasahován, datuje se zhruba od r. 1964.  Vývoj poškození projevující se rezavěním jehlic a postupným odpadem, měl od roku 1975/76 mírný a pomalý průběh. Ke zlomu ve vývoji poškození došlo po zimě 1976/77, odkdy se počaly výrazněji projevovat příznaky kouřových škod v prostoru plošin a hřebenů Holubníku a Černé hory. Tyto změny zřejmě souvisejí s rozšířením provozu elektráren na území NDR a PLR. Tato situace je pro obec Bedřichov dosti závažná, protože výhledově při dalším rozšíření elektrárenských kapacit v uvedeném prostoru za naší státní hranicí na Frýdlantsku může být značně narušena rekreační hodnota této oblasti.

(autorem stati o škodách v našich lesích je Miroslav Váňa z Výzkumného ústavu lesů v Jablonci n. N.)

Zimní sportovní události

Bedřichov je bezesporu jedním z nejvyhledávanějších středisek zimních sportů pro své mimořádně příznivé sněhové podmínky. Už před zahájením letošní zimní sezony byl tu sníh a na lyžařských vlecích se jezdilo ještě o velikonocích. Byla tedy letos dlouhá řada zdařilých zimních víkendů pro návštěvníky našich hor.

Středem pozornosti největší je ovšem stále populární Jizerská padesátka, masový závod v běhu na lyžích, který se jel už tradičně ve znamení pocty památce hrdinů Expedice Peru 1970. Letos to byl už XI. ročník. Každý z těchto závodů má nějaký charakter, svou atmosféru. A ten letošní byl jeden z nejsvízelnějších. Nepřízeň počasí se stává pomalu už tradicí. Ne že by sněhu dost nebylo. Ale přes noc se neuvěřitelně změní podmínky a vzorná příprava tratí se naruší. Letos na okluzlém povrchu selhávalo veškeré mazání, na hřebenech závodníkům brala dech vichřice a už sám start v závodě mužů zklamal neukázněným nástupem. Bylo mnoho zlámaných lyží a zcela vyčerpaných závodníků. Přes 7 tisíc jich nastupovalo a dojelo 6 558, 5 711 mužů a 847 žen. Zvítězil Jan Fejkl z Navety Jablonec n. N. v čase běhu na 50 km 3,07,08 hod. Pohár vítězky si odvážela Anna Pasiánová z RH Štrbské Pleso. 30 km uběhl v čase 2,18,50. Ještě i druhé a třetí místo v kategorii mužů obsadili domácí a stejně v kategorii žen na předních místech převládly representantky vytrenované v našich horách. Organizace závodu byla dobrá. Nemalý úkol to byl pro autobusovou dopravu – Pro samotný Bedřichov znamená Jizerská padesátka skvělou propagaci. Ale starostí s ní je tolik, že se zdají už přerůstat možnosti obce. Pro další ročníky všech těchto velkých akcí bude třeba přimět pořadatelské sportovní a tělovýchovné organizace, aby si v Bedřichově budovaly trvalejší základnu než je pár přenosných stánků. Především hygienická zařízení.

Co do účasti si nezadá následný závod „Ve stopě Jizerské padesátky“. Letošní třetí ročník 4. února měl již rekordní počet účastníků – 7 155. Má ovšem jiné zaměření než Jizerská padesátka. Chce popularizovat lyžařský sport v nejširších vrstvách, nejrůznějším věkovém rozpětí účastníků. To se daří měrou nevídanou, letos závodily nejen babičky s vnoučaty, ale na bedřichovském startu se objevili tatínkové s dětmi v baťohu. Opět tu byla velká účast celých rodinných kolektivů. Pro rodiče s dětmi nejkratší trať necelé 4 km byla vedena tak, aby hlavně malí závodníci měli dostatečnou volnost pohybu. Ostatní si mohli vybrat délky 5, 10, 20 s 30 km podle vlastního odhadu svých schopností. Loňská soutěž Brigád socialistické práce byla rozšířena na všechny kolektivy z pracovišť, tělovýchovných jednot, organizací, škol. Start v prostoru nad Horskou službou nebyl napínavým okamžikem, prodloužil se od 8,30 hod. oficiálního zahájení do 11 hod. a už tato volnost udávala atmosféru rekreačního zápolení. Ovšemže se také honily časy a pro nejlepší bylo uchystáno 180 cen. Mezi účastníky byli i delegáti mezinárodní konference o lyžařské turistice a ti se nestačili divit, jak se nám daří něco tak velkorysého uspořádat. Místní národní výbor Bedřichov pak byl jmenován na prvním místě v poděkování pořadatelů za vytvoření dobrých podmínek; tak snad nezůstane jen při tomto formálním ocenění.

Oslavy a zábavy

Význačné dny během roku se připomínaly vhodně a slavnostně. Vzpomenuto bylo 30. výročí Vítězného února na všech shromážděních v organizacích. Májové oslavy ohlásil ohňostroj, oheň míru vzplál už 30. dubna. Do řady připomínek slavných výročí patřilo námětem i Slovenské povstání. Slavil se MDŽ, Den dětí vedle místních atrakcí splnil touhu malých i velkých podívat se na zvířata do zoo ve Dvoře Králové. Tradiční byla i předvánoční nadílka.

Sbor pro občanské záležitosti vítal slavnostně na národním výboru 15. 4. Jakuba Husáka a 4. 11. další narozené občánky Kristinu Drašnarovou, Vojtěcha Bartůňka, Moniku Martínkovou. Blahopřál s dárkovou pozorností osmdesátileté Marii Seibtové a Anně Svobodové a k sedmdesátinám Josefu Hrabánkovi.

Událostí společenskou byl ples v Lidovém domě. Byl družný a také reprezentační. Přispěla k tomu dobrá hudba a módní přehlídka.

Začátkem srpna se uskutečnila slibovaná estráda na koupališti a tentokrát za příznivého počasí letního večera. Lidí přišlo zase mnoho z řad rekreantů a domácí všichni kdo jen mohl. Přenesl se sem díl zábavných pořadů letošních libereckých výstavních trhů. I tentokrát uváděl hudební a zpěvní vystoupení populární konferenciér Karel Štědrý, s Bedřichovem již důvěrně spjatý rekreačními pobyty. Vystupovali hosté nejen z Prahy, ale i vzdálenější – polská zpěvačka a ruský pěvec překvapili přednesem českých písní. Věhlasný kapelník našeho kraje liberecký Ladislav Bareš nemálo přispěl se svým orchestrem ke zdaru této společenské události Bedřichova.

Bedřichov v televizi

Naše obec se objevuje v televizi možno říci každou chvíli. Když je potřeba ukázat pořádný sníh a zimní radovánky, tak se mihnou obrazovkou záběry z našich strání. Televizní festival zařadil nejvýznamnější filmy roku dokumentární snímek Jizerské padesátky 1977. byl opravdu dokumentární, protože zachytil výrazně s jakou nepohodou v obtížném zápolení bojovali špičkoví závodníci i amatéři. Doprovodný text evokoval zamyšlení, jestli jizerský memoriál není tak trochu módou, když dosahuje takové popularity. Ale obrazový dokument si sám odpovídá, že nemůže tak být, když účastníci odstupuj tak tvrdou zkoušku a radostné uspokojení z vrcholného měření sil tvoří typickou atmosféru závodu.

Začátkem září vysílala televize malou reportáž z Bedřichova. O podnikání obce a hlavně plánech do budoucna hovořil předseda MNV Zdeněk Klindera a tajemník Jaromír Martínek. V záběrech na přírodní krásy a pozoruhodnosti Bedřichova se představila i zahrádka Kubašových jako ukázka, co se dá i u nás v horách vypěstovat a jak zkrášlit prostředí.

Regionální bibliografie

Bedřichov se objevuje v textu i obraze na stránkách několika publikací letošního roku. Tak v brožůře Vodní dílo Josefův Důl, kterou vydalo jako informační tisk ministerstvo lesního a vodního hospodářství. Je především podrobným plánem, který uvádějí stati rozebírající vodohospodářskou problematiku oblasti Liberecka a Jablonecka, morfologické, geologické a klimatické podmínky a jiné předpoklady zdaru a užitečnosti díla. Podobně je zde zachycen technologický postup jednotlivých etap stavby přehrady s příslušnými grafy a nákresy.

Honosnou publikaci „Jizerské ticho“ vydalo v tomto roce Severočeské nakladatelství v Ústí n. L. Hlavní její přínos je v barevné fotografii, která vystopovává krásy našeho kraje nejen v monumentálních pohledech na horské masivy, moře lesů, kouzelné výhledy, ale i v drobnůstce, jako je třeba ojíněná snítka. Autory jsou Lubomír Václavek, Wolfgang Ginzel, Siegfried Weiss. Text zaplnil osobním vyznáním Jan Suchl a encyklopedická hesla připojil známý znatel Jizerských hor Miloslav Nevrlý. Bedřichovská enkláva je samozřejmě zastoupena bohatě hlavně v obrazové části. Do publikací majících vztah k Bedřichovu patří i katalog liberecké výstavy dr. Josefa Scheybala. V seznamu je řada kresebných prací z Jizerských hor a přímo Bedřichova, na nichž tento význačný dokumentarista zachytil svérázné pozůstatky lidové architektury.

Výstavba

Stavba velkého vodního díla – přehrady na Kamenici – se letos přiblížila Bedřichovu ražbou štoly, kterou se bude přivádět voda do bedřichovské úpravny. Samo toto zařízení bude představovat mohutný komplex budov a nádrží. Celkový objekt – vodní dílo Josefův Důl je název nové přehrady v našem kraji – je svým rozsahem největší stavbou pražského podniku Vodohospodářský rozvoj a výstavba v současné době.

Ruch staveniště ovlivnil letos značně život obce. Silnice v místech tunelu přeťalo kolejiště, zarazila se tudy automobilová doprava a je vedena objížďkou na Semering a Hrabětice. Projíždět mohou jen autobusy. Do stráně zbavené všeho porostu zeje otvor štoly, která se razí v některých dnech ve dne i v noci z obou stran, josefodolské i bedřichovské. Její délka je necelých dva a půl km, světlost má 265 cm, profil kruhový. Vede někde až 200 m pod povrchem, který tvoří těžko prostupná žula. Na ražbu byly nasazeny nejmodernější stroje a o jejich přítomnosti Bedřichov v tomto roce už náležitě věděl. Rámusily vydatně a ani v nejbližší budoucnosti naše údolí už nebude oázou ticha. Bedřichov postihl ale ještě další ruch. Ze staveniště úpravny vody bylo třeba odvozit nespočetně tun zeminy až do lomu pod Fučíkovou chatou. Od druhé poloviny podzimu takřka do samotných vánoc převážely tento odpad plně naložená nákladní auta přes celý Bedřichov v nepřetržitém sledu, někdy dlouho do noci. Jako pohromu to znamenalo pro hlavní bedřichovskou tepnu ukáže příští jaro. Letos propadlé krajnice a díry přikryl sníh. Zůstávají také blátem postříkaná stavení u silnice a hlavně otázka, vyslovovaná často místními občany, zda toto řešení odvozu bylo nutné. Celkový plán úpravny vody je velkorysý. Počítá i s pěkným vzhledem, aby stavba zapadla ne příliš rušivě do rámce krajiny, která je chráněnou oblastí a na samotném Bedřichově má charakter letoviska.

V úpravě rekreačních sídel vedou letos Pražské teplárny. V sousedství starého stavení budují velký objekt. Na současné poměry v rekordním čase podařilo se jim do konce roku vyzvednout panelovou stavbu do pěti podlaží. Takto v hrubých obrysech nezapadá ještě doprostřed letoviska, ale plánovaná konečná podoba je slibnější. Bude mít dřevěné obložení, terasovité řešení dá možnost vybavit pokoje balkony a šikmé zastřešení zvýrazní ráz horské architektury.

Jinak soukromá výstavba rekreačních chat je v obci omezena a stavět se mohou jedině objekty sloužící k trvalému obývání. NV řeší uvážlivě toto rozhodnutí platné pro chráněnou oblast.

Z akcí výstavby, plánovaných MNV, je to vybudování samoobslužné prodejny potravin, kterému bylo dáno prvořadé místo. Stavba byla také skutečně v letošním roce zahájena. V září se začalo kopat v prostoru nedaleko vleku TJ Bižuterie. Umístění je vhodné už vzhledem k tomu, že se zde má vytvořit budoucí centrum obce. Plán je velkorysý co do kapacity prodejní plochy, která je 130 m2, a také výše nákladů zhruba propočtených na 6 milionů Kčs. Sama prodejna bude tedy dostatečně veliká, bude k ní přináležet také jídelna s osmdesáti místy a menší ubytovna. Práce letošního roku se omezily na předběžné výkopy. Prodejna má být dobudována v roce 1980.

Závazky a soutěže

Drobná budovatelská činnost obce se odráží ve vyčíslení letošních závazků a jejich plnění. V neinvestiční části, která shrnuje výsledky jarního úklidu a sběru surovin, dali si Bedřichovští závazek 2 020 hodin. Splněn byl na 107 %, vykázáno bylo 2 180 hodin. A přepočet na hodnotu díla činí 27.250 Kčs. Plnění závazků hromadných rekreací je také chvályhodné a překročilo původní plán. Na úklidové práce věnovali rekreanti 3 585 hodin. Vysoké plnění na 330% vykazuje údržba bytového fondu organizací hromadných rekreací. Nahlásily 17 890 odpracovaných hodin, daleko víc, než se předpokládal, protože se urychlilo povolování rekonstrukcí. Ještě tu jsou další menší závazky občanů i chatařů – na zlepšení životního prostředí odpracováno 2 210 hodin. Hromadné rekreace v tomto úkolu opět překračovaly plán a plnily na 160%. Závazek v soutěži „Každý občan 1 q sena“ zněl na 300 q. Vykoupeno bylo 372,4 q, tj. 124% - v průměru 2,43 q na jednoho obyvatele včetně dětí a důchodců.

Všechny výsledky v soutěžích a plnění závazků staví obec Bedřichov i v tomto roce na přední místo vyznamenávaných v celostátním, krajském a okresním vyhodnocení. V květnu jeli představitelé MNV do Prahy na pozvání ministra vnitra pro odměnu 30 000 Kčs. Bedřichov se umístil jako osmý v soutěži národních výborů lázeňských a rekreačních míst České socialistické republiky a vyznamenán byl jako jediný ze Severočeského kraje.

Demografické údaje

V roce 1978 se narodili: Kristina Drašnarová, Vojtěch Bartůněk, Monika Martínková, Kateřina Plachetková, Marie Klinderová, Marcela Vecková, Pavel Herrmann. Zemřeli: Juraj Kubaš, Barbora Krykorková.