Zase začal nový rok svůj koloběh, ale docela jinak než roky předešlé. O čem kdysi Němec mohl snít v českém státě, stalo se skutkem. Německé území bývalé Československé republiky je nyní jako župa Sudety velkým činem našeho milovaného vůdce částí velkoněmecké říše a na věčné časy spojeno a sjednoceno na jejích osudech. Blaživé vydechnutí po dvacetiletém útisku a zlobné nadvládě státního národa proběhlo celou župou. S vděčnými srdci vzhlížíme k našemu župnímu vedoucímu Konrádu Henleinovi, jehož cílevědomému a vroucímu vedení se po tvrdých bojích podařilo vybojovat připojení k říši a tím i naši svobodu. Ničím neomezován a bez obav a strachu může nyní každý volně a nezakrytě se přiznat k svému národnímu smýšlení. Německé způsoby a německé bytí nejsou již utlačovány a zakazovány, ale jdou vstříc velkému rozkvětu. Vznešená vlna osvobozovací přehnala se nad naší župou a německá činnost a německá chuť k práci a tvořivosti znovu přišly k uplatnění. – Po celý měsíc leden a ještě i v únoru bylo velmi citelné chladno, které bylo tím tvrdší, protože nebyl skoro žádný sníh. Teprve v březnu napadlo hojně sněhu, silné větry vytvořily četné velké závěje a velký počet nezaměstnaných musel být povolán, aby odstranil tím vzniklé závady v silniční dopravě. Dne 4. března se konala vážná oslava padlých v měsíci březnu. V této době byly také poslány děti pomoc potřebující do staré říše. Četné lépe situované rodiny stravovaly a ošetřovaly po dobu 4 – 6 týdnů sudetoněmecké svěřence, kteří po té době zesílení a často bohatě podarovaní vrátili se do svých domovů. – Mezitím se mezinárodní situace tak přiostřila, že president Hácha poslal svého ministra zahraničí Chvalkovského k vůdci do Berlína, aby jej požádal o pomoc za účelem udržení klidu a pořádku. Ještě téhož dne přijel vůdce v čele svých oddílů na Pražský hrad a převzal ve slavnostním manifestu země Čechy a Moravu jako protektorát do říše. Slovensko se již oddělilo od Čech a Moravy a postavilo se pod zvláštní ochranu velkoněmecké říše. A již 22. března bylo k Německu připojeno území Memelu. K největší radosti obyvatelstva také se tu objevil vůdce, aby oznámil jásajícím davům začlenění Memelu opět do říše, přičemž obyvatelstvo po dvacetileté nadvládě litevské přísahalo říši věrnost. – Velkonoční svátky přinesly čilý cizinecký ruch. Jmenovitě přišlo mnoho hostů ze staré říše. – Dne 19. dubna byla v Liberci slavnostní přísaha členů strany. Padesáté narozeniny vůdce byly slaveny 20. dubna. Kdyby bylo možno někdy nejvýš milovanému vůdci prokázat lásku a důvěru sjednoceného německého národa a předvésti celému světu před oči, tak to byl jistě tento den. V celém Německu, i v nejmenších vesničkách, byly slavnosti pořádány slavným a důstojným způsobem. Všude vlály prapory a lid jásal. Velký byl počet vynikajících osobností ze zahraničí, které tlumočily své přání vůdci. – Dne 22. dubna bylo vzpomenuto nejdůstojnějším způsobem památky Petra Donnhäusera. – První ustavení nově zřízeného občanského (civilního) úřadu bylo provedeno ve zdejší škole dne 29. dubna. – První květen byl ve znamení májových oslav. Také místní skupina z naší obce se zúčastnila slavnostního shromáždění na Veletržním náměstí v Liberci. Účast byla velmi veliká. Zástupy hustě natlačené stály na náměstí a naslouchaly nadšeně vývodům svého vůdce. – Dne 11. května navštívil říšský ministr financí Weberovu boudu a pak svým průvodem odjel na Novou louku, aby zhlédl lovecký zámek hraběte Clam-Gallase. – Sčítání lidu bylo provedeno ve dne 17. – 19. května. Bylo u nás napočteno 1082  obyvatel. Koncem května byla skácena máj postavená na cvičišti německého tělocvičného spolku. Tato událost byla provedena národně socialistickou jednotnou péčí jako velká dětská slavnost. – Pouť konaná dne 18. června byla provázena silným deštěm. Proto byl velmi malý počet návštěvníků proti letům dřívějším. – Dne 21. června byla pořádána ve Weberově boudě slavnost slunovratu. Měsíc červenec přivedl k nám mnoho návštěvníků a tím vnesl do obce čilý ruch. Konec školního roku byl 15. července. Po nejvíc obsažném proslovu učitele Appelta byli vystupující žáci a žákyně dáni do ochrany a péče místnímu vedoucímu (starostovi). Toto slavnostní odevzdání zanechalo v četných rodičích a rodinných příslušnících vystupujících žáků trvalou vzpomínku. – V měsíci červenci byly četné, často velmi silné bouřky. – V tu dobu začala oprava okresní silnice. V polovině července byla na letním cvičišti velká dětská slavnost. Veselé písně a hry se rychle střídaly a vyplnily celé dětské odpoledne k radosti a spokojenosti těch, kteří se zúčastnili. – V ty dny přešel dům č. 218 koupí do majetku Krombholze. – V měsíci srpnu sjednal vůdce se sověty pak o neútočení. Angličtí vyjednávači, kteří již po týdny byli v Moskvě a jejichž jednání se mimořádně vleklo v neplodných poradách a ve zdlouhavých vyjednáváních a nemělo žádného pokroku, museli ovšem opustit zemi s nepořízenou, zatímco návrhy vůdce tlumočené německým ministrem zahraničí von Ribbentroppem byly mimořádně příznivě přijaty sovětskou vládou a vedly ve dvou dnech k uzavření paktu s Ruskem. Mezitím se staly poměry v Polsku neudržitelné. Přehmaty proti Němcům se množily, každé vyjití vstříc a ochota k vyjednávání ze strany vůdce šla jako do větru a naopak: pronásledování Němců se množilo, nouze byla den ode dne větší, takže se vůdce rozhodl vypovědět Polsku válku. Gdansk a koridor byly znovu včleněny do říše. Dne 1. září překročily německé oddíly pod geniálním vedením generálplukovníka Brauchitsche hranice Polska. Přesto, že cesty byly téměř bezedné a špatné a počasí krajně nepříznivé, pochodovaly oddíly armády poměrně rychle kupředu. Polský odpor byl, protože pomoc západních mocností se nedostavila, všude překonán a polská armáda z větší části zajata. Tak skončilo polské polní tažení a mělo za následek, protože i ruské jednotky z východu postupovaly do Polska, ztrátu polské samostatnosti, neboť Polsko bylo rozděleno dvěma mocnostem a do nich začleněno. – V celé německé říši bylo zavedeno rozumné rozdělování potravin, takže i v tomto směru bylo vydáno vzorné rozdělovací nařízení a nikdo se nemusel obávat o své vyživovací dávky. – Ještě jednou podával vůdce nepřátelům ruku ke smíru. Anglie briskně však odmítla, a tak musely boje na západní frontě pokračovat. V této nejvýš vážné době byla zahájena zimní pomoc 1939 – 40. předvedení zvukového filmu a pořádání výstavy „Ze starého nové“ dámským odborem národně socialistické jednotné péče měly týž účel. Také zavedení říšských šatenek sloužilo stejnoměrnému a správnému rozdělení tkaniv a látek. – Dne 8. listopadu při slavnostním sejití vůdce s jeho druhy v pivovarském sklepě v Norimberce byl podniknut atentát. Díky zvlášť příznivému osudu se stalo, že vůdce musel pro naléhavé rozhodnutí a vládní práce předčasně odejít a s většinou ministrů odjel již do Berlína. Jen těmto okolnostem děkuje vůdce, že mu zůstal život zachován. Rychle provedené pátrání vedlo k brzkému dopadení pachatele, dříve než překročil hranice říše. Celý německý národ děkuje Prozřetelnosti za tento božský zásah. – Vánoce strávil vůdce u svých milovaných vojáků na západním valu, neboť u svých bojovníků se cítí vůdce být nejšťastnější a vojákům nemůže být připravena větší radost než ta, že milovaný vůdce tráví u nich vánoce. Kéž nám příští rok přinese všemi Němci toužené vítězství a tím také žádaný mír.

_______
_____________
_____________________________________
_____________
_______

Zde končí zápisy německých kronikářů.
Zachovali jsme je v přesném překladu jako historických dokument – pro paměť a také výstrahu budoucím.