Také tentokrát nebyl začátek roku zimního ražení. Zdálo se, že teplé deštivé počasí ještě dlouho potrvá. Boudy, které očekávaly nával vánočních hostí a pěkné obchody, na což se zásobily, byly zklamány. Tím radostněji vítaly, když se konečně ukázalo zimní počasí. Po vydatném sněžení, konečně se zima přihlásila. Ihed si chtěli lyžaři i jiní sportovci vynahradit, o co přišli. Četné podniky a závody honem prováděny. Velmi mnoho lyžařů a jiných návštěvníků přišlo do Bedřichova osvěžit se na jeho svazích. Až do konce února trvala citelná chladna. – V sousední Hraničné vypukl dne 29. ledna u Eduarda Streita oheň, který strávil celý dům. Pro stravování dětí mlékem dostala obec na hotovosti 288 Kčs a četné dary mléka v naturaliích. Tak dostalo 50 dětí 2 x týdně po ¼ l mléka a 1 housce. Mimořádně bouřlivý den byl 20 únor. Bylo krásné únorové počasí a odpoledne přišla první bouřka s blesky a údery blesků. – Po odvodech 28. března byli 4 odvedenci uznáni schopnými. – Ačkoliv počátek roku ukazoval, že snad už nastane konec nouze a znova oživne domácí průmysl, poznali jsme, že jsme se zklamali. Dokonce i lesní dělníci mohli být v letošním pracovním období zaměstnáni jen občas, čímž jejich příjem byl velmi postižen. Jaro nám přineslo po týdny trvající krásné počasí s modrou oblohou a slunečním svitem. Suchem ovšem trpěly četné louky, které daly menší výnos a tím bylo obyvatelstvo nuceno vyživovat a sklízet lesní trávu. – Dne 28. května v 11 hod. v noci oznámily signály hasičské, že hoří. Dům č. 163 starosty obce Eduarda Streita i s brusírnou stál v plamenech. Na záchranu hořícího stavení při prudkém větru nebylo ani pomyšlení, vzniklá škoda je velmi značná. – A již 6. června znovu nás vyplašily hasičské signály. Tentokráte to byl obytný dům Hermanna Simona č. 239. Shořela jen střecha. Při později provedené soudní dražbě byl tento dům prodán Gustavu Simonovi za 23.000 Kčs. – Dne 17. června byla 3. pouť. Pouť se vydařila při krásném počasí a nepřehledné množství poutníků z blízka i daleka přišlo, aby se obveselilo a pořádající spolek získal značnou částku pro své účely. – Teplé počasí umožnilo, že již v měsíci květnu se mohlo koupat venku. Příliv hostů na koupaliště byl stále větší a koncert uspořádaný na koupališti dne 23. 7. byl navštíven ohromným počtem návštěvníků. Letošní jaro a teplé této mělo ještě jiný následek. Všechny lesní plody uzrály o 3 – 4 týdny dříve a protože byla velká úroda, přicházeli sběrači lesních plodů ze vzdálenosti několikahodinové, aby si domů donesli krásné plody. Také úroda hub byla letos, jako nikdy předtím. Počet houbařů byl ohromný, ale nenacházeli jen velké množství hub, ale také nebývale velké kusy. Dne 5. srpna oslavili hasiči 55. výročí svého trvání. Ale slavnostní neděli nebylo příznivé počasí a proto slavnost musela být v sále „U Velkého Varadína“ Slavnostní vysvěcení našeho kostelíka litoměřickým biskupem Dr. Antonínem Weberem bylo dne 26. srpna. Nepřehledné zástupy putovaly údolím naší obce. Přišly nesčetné katolické spolky z okol. Téměř všechny místní spolky se dostavily. Konečně hlasy zvonů a výstřely z hmoždířů oznámily příjezd duchovního vrchního pastýře. Za jásání davů a bouřlivě pozdravován ubíral se biskup hustým špalírem ke kostelu. Za veliké asistence mnoha duchovních počalo vysvěcení kostela nejslavnějším způsobem. Stálé znění zvonů a daleko slyšitelné výstřely z hmoždířů hlásily tuto slavnostní chvíli do světa. Nyní je kostelík, tak pěkně zasazený do rámce naší vesničky, který mohl být budován jen po velkých obětech, nejen z naší vsi, ale i z dáli, zasvěcen svému účelu. Věřící v Bedřichově mají nyní svůj stánek pro povznesení ducha. – Spolek bývalých vojenských vysloužilců po delší odmlce se znovu přihlásil k životu a pod názvem „Přátelský spolek bývalých vojáků“ se znova ustanovil. První vystoupení na veřejnost se stalo 17. října, kdy spolek navštívil slavnost v Janově. Přátelský spolek bývalých vojáků jest vlastně pokračováním popřípadě vzkříšení od dřívějšího názvu známého spolku vojenských vysloužilců. Proto napíší něco z dějin tohoto spolku: Bylo to na jaře r. 1882, když konečně po nutných přípravných pracích spolek poprvé vystoupil na veřejnost. Po neúnavné činnosti, neumdlévající radosti z práce a přátelském duchu připraveném vždy k oběti a pomoci, podařilo se brzy získati nejen sympatie občanů, ale vysoké a vznešené cíle spolku pro blaho a přátelství vedly k nebývalému rozkvětu. Nesporně byl by měl spolek pro svou činnost ještě větší úspěch, kdyby světová válka nebyla zastavila jeho činnost. To mělo s počátku za následek, že téměř úplně byla činnost spolku ochromena. Většina jeho členů poslušna výzvy, odešla hájit vlast. Čtyři roky nevýslovných útrap, hrozné nouze, nepopsatelných běd a nářků, jak pro válčící také pro ty, kteří trpěli doma, byli současníci této nešťastné války. A když konečně přišel konec této nejtěžší zkoušky, to teprve jsme pocítili, jaké hrozné rány způsobila tato válka jednotlivým rodinám. Tu chyběl pracovitý syn, tam pečlivý otec a živitel rodiny. Téměř nesnesitelná bolest a ztráta všude. Není divu, že se v této době nenašel nikdo, kdo by chtěl pěstovat idee spolku a rozbité přátelství zase spojit. Muselo uplynout 12 let, než staré myšlenky spolku byly znovu oživeny v „Přátelském spolku vysloužilých vojáků“ a to dobročinnost a láska k bližnímu, především však pěstování pravého německého přátelství. –

Hrozný zločin se stal dne 8. října. Jeho Veličenstvo jugoslávský král Alexander byl zastřelen brzy po svém příjezdu do Marseile ve Francii zákeřným vrahem. Přitom také byl zastřelen francouzký ministr zahraničí Louis Barthon. Pachatelem byl jihoslovanský student, který po provedeném atentátu byl rozčileným davem téměř k smrti ubit. – Nestálý podzim přinesl řadu těžkých onemocnění spálou, která se však na štěstí nerozšířila. – Až do konce roku nesněžilo. Počasí bylo neobyčejně příznivé, někdy mlhavé, deštivé, jakoby stvořené pro šíření nemocí. – Stavební činnost byla v uplynulém roce dosti čilá. Starosta obce Eduard Streit provedl novostavbu vyhořelého domu, u domu č. 17 byla postavena nová mačkárna, Richard Schier rozšířil svoji mačkárnu „V kotli“ nástavbou poschodí a tak vznikl dům čp. 248. Cesta do „Kotle“ byla rozšířena na silnici a tím získalo se příměřené spojení s části obce „V kotli“ a ke koupališti. „Na Kohoutu“ byla pískovna Antonína Krause přeměněna na parkoviště pro auta. – Také nově vybudovaná cesta na Královku, dosud v majetku něm. horského spolku, místní skupina Janov, byla odevzdána veřejnosti. – V letošním létě se objevilo v naší obci něco dosud nevídaného ve stavbě: byly tu postaveny tři domky pro sobotní a nedělní pobyt (weekendové chaty) a to na nové cestě k Tanvaldu, „V kotli“ a u silnice „ke kohoutu“. Menší, krásné stavby, hodící se do zdejší horské krajinky, určené pro letní pobyt nebo pro konec týdne se pěkně vyjímají a zajisté budou následovat další. – Jako v minulých létech i letos muselo obecní zastupitelstvo věnovat velkou péči zamezení následků nezaměstnanosti a tím vznikající nouze v mnohých rodinách. K tomu účelu bylo obcí rozděleno: 1. Podpory na hotovosti 1980 Kčs a na vánoční nadílku dětem 2500 Kčs. 2. Dále bylo rozděleno 60 q uhlí, za 3100 Kčs brambor, 11.480 Kčs na mléčnou akci pro děti nezaměstnaných a za 69.880 Kčs potravinových poukazů. Za dovoz brambor a uhlí obec zaplatila 724 Kčs a 799 Kčs. – Obecní rozpočet vyžádal si na příjmech nekrytý schodek 58.591 Kčs, byl kryt 200 % přirážkou k dani činžovní a 300 % k daním ostatním. Na konci roku se jeví počet obyvatel 1205 lidí, 14 narozených, 9 úmrtí.