Nová Louka

Ke katastrální obci Bedřichov patří také samota Nová louka, ležící severně od obce, vzdálené 30 minut a je na mýtině 778 m nad mořem.

O původu jména vypráví ústní podání: Když bylo založeno Nové město v Liberci (1630 – 1632) dodávalo panství dřevo nutné na stavbu. To bylo dopravováno z Jizerských hor ze smrkového lesa s kopce nad Blatným rybníkem. Mýtina byla vykopáním pařezů přeměněna na louku, která byla nazvána „Nová louka“ na rozdíl od staré louky nacházející se blízko paseky. Aby se tam mohl chovat dobytek, dal tam liberecký hejtman Jung z Jungentalu na rozkaz hraběte Valdštejna vystavět dům. K tomu se vztahuje podání hejtmana Junga z Jungentalu ve vladařství Valdštýnově v Jičíně (datováno 19. 10. 1632): „Protože při zdejším panství je dosti velké a divoké pohoří, které přináší velmi málo úžitku, dal jsem na milostivý rozkaz jejich knížecí milosti minulého a předminulého roku na potoce zv. Blatnice smrkový les vykáceti a tu vznikla k pěstování zvěře a dobytka krásná rovina délky 350 sáhů a šíře 230 sáhů, přes tekou dva vodní toky, nechal jsem ji vykliditi, vykopat pařezy, za což jsem dělníkům zaplatil podle šňůry, která do čtverce má 15 sáhů. Protože jmenovaná rovina má být ještě dále zvětšena, očekávám od Vaší hraběcí milosti milostivý rozkaz, má-li být ve stavbě příštího léta dále pokračováno. Nyní k tomu již v tomto roce bylo dále poraženo příbližně 180 šňůr, z nichž každá má do čtverce 15 sáhů, byl přitom vystavěn dům, v němž by nejen dělníci a kdo při tom (kácení) co činit má, našli útulek, nýbrž také až v budoucnu podle zálib Vaší knížecí Milosti by se zřídil chov dobytka na tomto místě, takovýtop dům k tomu by se mohl se vším pohodlím použíti.“

Této mýtiny, zdá se, bylo pro velkou odlehlost používáno buď krátký čas nebo vůbec nebylo používáno k tomuto účelu, protože v následujících létech byl založen chov telat v Rudolfově. Zřízené a upravené místo byla asi za války třicetileté částečně zarostlé divokým lesem a milý dnešní vzhled dostalo po padesátých letech 18. století.

Se svolením vrchnosti zřídil r. 1756 na Nové louce majitel sklářské hutě v Bedřichově Jan Josef Kittel sklářskou huť, ale tak, že pozemek zůstal majetkem vrchnosti a tato si vyhradila právo na zrušení podniku. Kittel pocházel ze staré sklářské rodiny. Jeho otec byl Jan Kittel z Polevska, který r. 1732 získal sklářskou huť ve Falknově, kterou okolo r. 1530 založil Pavel Schürer.

Sklářské huti na Nové louce se dařilo několik roků dobře. Ale v šedesátých létech 18. stol. přišel obrat. Donucen špatnými obchody, propachtoval Jan Josef Kittel sklárnu na Nové louce Leopoldu Janu Riedelovi, jehož otec Jan Karel Riedel ji řídil, a pak ji i se zbožím bedřichovským r. 1769 koupil za 6500 florent. pro svého bratra Frant. Antonína Riedela, jenž do té doby vedl Karlovu sklárnu ležící na levém břehu potoka Blatenského. František Antonín Riedel, jenž byl ženat s dcerou Jana Josefa Kittela Marií Annou, přesídlil na Novou louku, Jan Karel Riedel se odstěhoval do Karlova a Leopold Jan zůstal v Antonínově. Když 26. 11. 1780 zemřel František Antonín Riedel, přešla huť na Nové louce za 1500 flor. zase do rukou Leopolda Jana Riedela, jenž ji 1785 odevzdal svému nejstaršímu synovi Antonínu Riedelovi (nar. 1762 v Antonínově), který zemřel 7. 2. 1821 v Antonínově a byl pochován na Kristianov.

Antonín Riedl zanechal 2 syny: Františka (nar. 1786, zemř. 1844, mistra skláře v Antonínově a Vilémově výšině) a Josefa (nar. 1788, zemř. 3. 11. 1845, obchodník v Hejnici) a čtyři dcery: Marii Annu (nar. 1790 provdána za Jana Antonína Hübnera, obchodníka ve Mšeně u Jablonce) Terezií (nar. 1793, provdanou za lesmistra Kliera ze Smržovky), Johanu (nar. 1715 provdanou za Ant. Priebsche, obchodníka z Rýnovic) a Barboru (nar. 1798, provdanou za správce sklárny Kittela ve Vilémově výšině). Frant. Riedel vystavěl 1828 – 1829 sklárnu ve Vilémově výšině, kde jeho synovec Josef Riedel zřídil ještě druhou sklárnu. Josef Riedel (zemř. 1845) byl otcem továrníka Josefa Riedela v Polubném, zemřelého 1894, jenž byl všeobecně znám jako „král skla“ a patřil mezi první velkoprůmyslníky v Rakousku-Uhersku.

Již před svou smrti zastavil Antonín Riedel r. 1817 výrobu skla na Nové louce, protože za příznivých podmínek si najal sklárnu Zenknerovou v Antonínově a dvě sklárny řídit nemohl současně.

Ve sklárně na Nové louce, která se také nazývá „stará huť“ na rozdíl od sklárny v Kristiánově, vyráběli sklo duté a tyčové, skleněné perly a ozdoby na lustry. R. 1839 huť na Nové louce, která již od r. 1817 nepracovala i s dělnickým domem č. 47 rozbourána. Obytný dům hutního mistra (panský dům) zůstal a přešel r. 1844 koupí za 4000 zl. konvenční měny Frant. Riedela do majetku panství Liberec, které jej dalo upravit na lovecký zámek. V pozdějších létech byly na něm provedeny značné přestavby. Originálně upravený zámeček a domek pro revírníka mají běžná čísla domovní z Bedřichova (48 a 50). V době fořta (lovčího zámku) je meteorologická stanice, filiálka liberecké hlavní stanice.

Blatná

Nedaleko Nové louky nalézá se také k Bedřichovu patřící samota Blatná. Říčka Blatná, kteá se tu vlévá do nevelkého rybníka, pohání knížecí pilu. Byla vybudována r. 1780 a 1870 přestavěna a znovuzřízená. Nyní již není v provozu.